PROCES SPASENÍ – Část 5 (Otevřený Dopis str. 33-35)
Prožil jsem mnoho věcí, viděl a porozuměl jsem mnoha duchovním skutečnostem, které jsi mi ukázal. Nevěděl jsem však, že to ve skutečnosti byl teprve začátek mé proměny! Nevěděl jsem, že jsi mne mezitím “protlačil těsnou bránou” a udělal jsi se mnou mnoho kroků na této nové cestě, této nezvyklé cestě, této naprosto netradiční cestě – ÚZKÉ cestě.
Nevěděl jsem, že člověk může praktikovat živé biblické křesťanství mimo organizované náboženství. V té době jsem určitě nevěděl, že Ty můžeš člověka vyzvednout z náboženského kolotoče, postavit ho na pevnou zem a dát mu spoustu času na zotavení a opětné získání rovnováhy, aby se mu přestala točit hlava a skutečně se utišil – a pak mu velice jednoduše ukázat, že TY JSI BŮH!! (Ž 46:10). Skutečně!
Mnoho věcí jsem neznal, Pane! A ano musím přiznat, že jsem opominul a zmeškal nejdůležitější duchovní a fyzický fakt, který jsi pro mne a ve mně začal činit více než tři roky před mým odchodem z onoho sboru. Ty jsi mi dal dospělé, abych je vyučoval! A já jsem si toho nevšiml! Jediná chabá omluva, kterou se odvažuji uvést, je skutečnost, že nikdo z nich nebyl členem onoho letničního sboru. A já jsem je začal vyučovat mimo sbor, v mém vlastním domě, a přitom jsem toužil po dospělých, kteří byli z toho sboru.
Nicméně, krátce poté co jsem poslechl a šel a sbíral peněžní příspěvky žáků nedělní školy a dělal prezenci přítomných, Ty jsi mi dal dospělé žáky. Byli to církevní outsideři, lidé ze světa, včetně jednoho nedostudovaného jezuitského kněze. A já si ničeho nevšiml. Tři roky před mým odchodem z církve jsi začal stavět “dopravní prostředek”, který by později zajistil kontinuitu mé proměny mimo organizované náboženství. A nejen mé proměny, ale každého, koho jsi později přidal a kdo by byl ochotný. Když se dívám nazpět, musím říci, Pane, že tato proměna byla nejen něco podivuhodného, ale také zcela mimo lidské chápání.
Ty jsi způsobil nejen abych učil, ale abych učil “Duchovního člověka” od Watchmana Nee! Ty víš, Pane, jak mnoho křesťanských vedoucích, protestantských, evangelikálních vedoucích považuje jeho knihy za “velmi těžkou četbu”. Chudák Watchman, není divu, že jeho knihy nenajdete v žádných seminářích a většinou ani v křesťanských domovech, a pokud tam jsou, slouží jen jako výzdoba knižních poliček, podobně jako Bible v katolických domech.
Tři svazky jeho Duchovního člověka jsme probrali asi za rok. Z Tvé milosti jsme se scházeli přes dvanáct let, každý týden a bez přerušení. Nikdy jsme nemuseli “udržovat věci v chodu”, ani jsme se nemuseli pokoušet “držet (věci) pohromadě”. Toto je rovněž svědectvím o Tvém díle a Tvé věrnosti. Děkuji Ti, Pane!
Část 6 pokračování bude příští týden
brat Hanola
…