C Í R K E V – Část 1 (Otevřený Dopis str. 36-39)
Už od začátku jsme byli skupina studující Bibli, domácí buňka, modlitební skupina, skupina chválící a uctívající Pána, no prostě skupina. Ty však nebuduješ žádné skupiny! Ty dokonce nebuduješ ani shromáždění nebo sbory. Ty buduješ jen Tvé Tělo, Tvé živé Tělo.
Tvé Tělo je Tvá pravá Církev bez poskvrny či vrásky nebo jakékoli takové vady. Křesťanská společenství, sbory, domácí skupiny a jakákoli další společenství fungují jako “dopravní prostředky”, tj. prostředky s jejichž pomocí dosahujeme Tvých záměrů včetně Tvého konečného cíle – TVÉ TĚLO.
Většina Tvého lidu, která kráčí po široké cestě, má v nejlepším případě mentální koncepci, resp. rozumově vytvořenou představu Tvého Těla. Mohou mít skvělé koncepce založené na Písmech, které však jsou jen duševními, rozumovými představami. Mohou Tvé Tělo uznávat a oceňovat, ale jen stěží mohou vidět duchovní skutečnost Tvého Těla a určitě nemohou vidět jeho krásu.
Tvůj lid musí být přiveden na úzkou cestu a tak být proměněn na živé údy Tvého Těla. Tehdy a jen tehdy mohou začít svědčit, jak se tvoří Tvé živé Tělo. Jen tehdy mohou začít pozorovat jeho skutečnost a později i jeho krásu. Jiná cesta prostě neexistuje.
A tak naše vlastní skupina, z počátku mrtvá, byla a doposud je proměňována na živé tělo, a to proměnou každého ochotného údu z mrtvého na živý! Už to není skupina – je to tělo. Je budováno do něčeho, o čem jsme dříve neměli žádnou představu ani skutečnosti odpovídající myšlenku. A tento proces proměny nekončí. Může nabýt jiného rozměru, různé kvality, různé hloubky a šířky …ale nikdy se nezastaví. Odvažuji se říci, Pane, že začínám zachycovat první záblesky podivuhodné skutečnosti a krásy Tvého Těla. Nelze to popsat! ZDALEKA, ZDALEKA to přesahuje naše představy i naše nejupřímnější a teologicky nejdokonalejší koncepce.
A co potom říci o sborech, shromážděních, různých společenstvích a domácích skupinách? Což to nejsou různé části Tvého Těla?
Věřím, že pravda je jednoduchá a vyjádřil bych ji následovně. Každá osoba, která v Tebe ve svém srdci věří a svými ústy to vyznává, se stává údem Tvého Těla, Tvé Církve. Je spasena od věčného zatracení a přijímá zárodek nového duchovního člověka, “podle Boha stvořeného, ve spravedlnosti a opravdové svatosti” (Ef. 4:24). Tento zárodek žije Tvým Duchem, který přebývá v každém takovém novém údu Tvého Těla. Taková osoba se stává chrámem Tvého Ducha (1.Kor. 6:19), který ji zapečeťuje ke dni vykoupení (Ef. 4:30).
V tomto bodě je třeba pojednat o třech faktech, které jsou nanejvýš důležité. První z nich je následující:
(A) Každý úd Tvého Těla, bez výjimky, začíná resp. startuje ze stavu, ve kterém byl mrtvý, slepý, hluchý, skrz naskrz zkažený, hříšný, pošetilý uzlíček marnosti, který byl vzat z cesty vedoucí do věčného zahynutí a věčné smrti. To je startovní čára pro KAŽDÉHO BEZ VÝJIMKY!
Dovol mi nyní rozšířit tento bod tím, že zopakuji již zmíněnou pravdu, že při obrácení = spasení každého takového, v předcházejícím odstavci popsaného, politováníhodného stvoření, jakým jsme z Tvého pohledu všichni byli, je obnoven či znovuzrozen pouze duch (Jan 3:6), a nic víc. Uskuteční se v nás pouze první stupeň Tvého Spasení. Co to však znamená? To prostě znamená, že bezprostředně po našem spasení zůstáváme stále ještě mrtví, slepí, hluší, skrz naskrz zkažení, hříšní a pošetilí …uzlíček marnosti, který byl vzat z cesty vedoucí do věčného zahynutí … AVŠAK s pečetí a zárodkem života věčného uvnitř!!! TOTO je JEDINÝ ROZDÍL mezi pohanem a znovuzrozeným křesťanem! A dokud tento křesťan nezačne růst do podoby nového člověka a později dospívat v procesu proměny, nikdy se nebude lišit od znovuzrozeného křesťana. To též znamená, že se nebude lišit od pohana. Kromě toho má takový křesťan možnost vrátit se nejkratší cestou zpět, má nejsnadnější podmínky k recidivě, ke sklouznutí zpět na cestu vedoucí do věčného zahynutí.
Kolik Tvých lidí je v tomto nebezpečí? Jen Ty víš, Pane. A kolik jich roste a dospívá, kolik jich je v již zmíněné druhé a třetí skupině? Jen Ty víš, Pane.
Avšak právě na růstu a dospívání tohoto nového duchovního člověka v nás závisí ve které jsme skupině, po které cestě kráčíme, nakolik jsme živí nebo ochromení (alespoň v Tvých očích), s kým se sdružujeme a s kým se nesdružujeme. Není to tak, Pane?
Nyní musím zatroubit na trubku silný varovný signál. Všechno co činíš, Pane, může být a vskutku také je napodobováno mocnostmi temna. Dokonce dary Tvého Ducha mohou a vskutku také jsou napodobovány! Těmito napodobeninami mohou být mnozí věřící svedeni. Existuje totiž mnoho skupin, společenství, domácích buněk, komunit, shromáždění, které se považují za nejduchovnější, vlastně za “svatější než ostatní”. Jsou to “špičkoví” křesťané, vrcholy křesťanstva, jsou v “první linii” duchovního dění, a mnozí z nich jsou rádi, že opustili ty “bídné, slepé, nevděčné a neuznalé ovce” v jejich bývalých shromážděních, společenstvích, domácích buňkách, komunitách.
Jsou to však většinou pyšní a vzpurní jednotlivci, jimž se v jejich bývalých sborech, společenstvích nebo komunitách nikdy nesplnily jejich VLASTNÍ touhy a očekávání, jejichž VLASTNÍ plány a sny se nikdy neuskutečnily, jejichž VLASTNÍ problémy nebyly nikdy řešeny, takže se pak ještě zvětšovaly, a jejichž VLASTNÍ horlivý zápal nebyl nikdy uhašen. Není divu, Pane, že pak bývají jako první polapeni do sítě kterékoli pochybné sekty, skupiny nebo společenství, do sítě jakýchkoli pochybných doktrín – nezáleží na tom, jak nebiblických nebo jak idiotských.
Toto není v žádném případě omezené jen na “zahřívače židlí a lavic”. Jedná-li se o nesplněné touhy a sny, není rozdílu mezi osobami. Kolik pastorů vymění stádo z VLASTNÍHO ZÁJMU, nikoliv proto, že by je k tomu vedl Duch? Jen ty víš, Pane.
V každém sboru jsou také lidé, kteří možná nemají velké ambice, ani nehledají uznání, postavení nebo slávu, ale jsou prostě zklamáni mnoha věcmi. Nevidí žádná přijatá nápravná opatření proti určitým špatnostem, nevidí, že by byly řešeny jejich různé osobní problémy. Situace se může tak vyhrotit, že vedoucí jsou tak zaměstnáni, že člověk se snad dočká například pastorační návštěvy až na smrtelné posteli.
Tito lidé mohou dát přednost střídání shromáždění, sborů, společenství, komunit nebo prostě zůstat doma nebo se připojit k nějaké skupině. Jsou také ve velkém nebezpečí, že se dostanou do špatných rukou, přijmou falešná učení a špatné praktiky. Jsou v nebezpečí zatvrdit svá srdce proti pravdě, kterou možná doposud neslyšeli, neviděli nebo nechápali. V jejich srdcích se může rozrůst kořen hořkosti, který by mohl zadusit dosažený duchovní pokrok a nakazit mnohé (Žid. 12:15). V takových případech by pro takové jednotlivce bylo lepší, kdyby pokud vůbec možno zůstali v původním sboru.
Část 2 pokračování bude příští týden
brat Hanola
…