C Í R K E V – Část 2 (Otevřený Dopis str. 36-39)
Pak jsou také jednotlivci, kteří jsou vyvedeni a umístěni jinam Tvou vlastní rukou. Proč tomu tak je? Oni prostě rostou a rostou a rostou, až přerostou své okolí. Shromáždění, sbor, společenství, komunita už není schopno dodávat jim novou duchovní “potravu a kyslík”. Pokud by tam zůstali příliš dlouho, začali by se dusit a jejich růst by se zastavil. Dříve jsem to nevěděl, ale dnes to vím, protože jsem jedním z nich. Nejprve jsem byl přemístěn z katolického systému do letničního systému, abych byl vysvobozen ze “špatné” tělesnosti. Pak jsem byl převeden z letničního systému do domácího systému, abych byl vysvobozen z “dobré” tělesnosti, náboženské tělesnosti a nečistoty ducha.
To samo o sobě není důkazem, že patřím do této třetí skupiny jednotlivců. Pravým důkazem je, že má sprostá pýcha, žárlivost, strach, pochybnosti, barevné sny a ambice byly zničeny při mé službě Tobě v letničním sboru! Tím, že byly zničeny, nemohly se stát nesplněnými a tudíž ani důvodem pro můj odchod. Kromě toho jsem odešel bez hořkosti vůči komukoliv. Lidi, které jsem dlouhá léta před mým odchodem miloval, jsem nepřestal milovat. Dnes miluji své bývalé pastory, diákony, starší a ostatní VÍC než předtím! Ó ano, kdyby mne přijali v mém novém člověku a kdybych jim mohl sloužit v novotě Tvého Ducha a plnosti Tvého povolání ve mně, vrátil bych se s OPRAVDOVÝM potěšením. Žel, mé zkušenosti jsou opačné, jak víš, Pane.
Abych tento bod uzavřel, musím pojednat ještě o jednom dalším aspektu duchovního růstu jednotlivce nebo stagnace a jeho důsledcích.
Nikdy neexistoval sbor, shromáždění nebo domácí skupina nebo jakékoli jiné společenství, kde by nebyly žádné problémy, žádná nespokojenost, žádné zklamání, žádné dilema, žádné zlo. Upřímně pochybuji, že takové společenství dnes někde existuje a upřímně pochybuji, že takové bude existovat do příchodu Tvého Království. Pokud by tohle měly být jediné věci, které nás obtěžují, byli bychom schopni jim čelit a posilováni Tebou zůstat na místě! Denně to děláme v našich manželstvích, na pracovištích, výletech, školách, všude, či ne? Navíc tyto věci se vyskytují v tělesných i duchovních sborech a my je nikdy nevyplejeme, ani se jich nezbavíme. Alespoň ne způsobem, kterým jsme se o to vždy snažili. O co nám tedy jde?
Mělo by nám jít o Tvé Království! Je nám přikázáno, že naší první prioritou je HLEDAT Království nebeské (Mat. 6:33), aniž je tím zrušeno největší přikázání, které je o lásce. Toto Království je dle Luk. 17:21 uvnitř nás, v nás, mezi námi, to znamená uvnitř našeho nového člověka, který JE budoucím králem a knězem v tomto Království (Zj. 1:6). Pokud však tento nový člověk neroste a pak nedospívá, zůstane batoletem, dítětem. A ačkoli je pánem všeho či králem, zůstane služebníkem podřízeným poručníkům a správcům, protože je v otroctví starého člověka (Gal. 4:1-3). Jestliže se tedy nenaučí jak založit Království uvnitř nás a jak v něm TEĎ vládnout, jak může vstoupit do vnějšího Království a vládnout v něm s Tebou tisíc let?? (Zj. 20:4). Může mi to někdo říct?
Jak bychom mohli vládnout jiným, dokonce národům železnou tyčí (Zj. 2:26-27) pokud nejsme schopni vládnout nad sebou samými? Jak bychom mohli spravedlivě soudit svět a anděly (1.Kor. 6:2-3), nemůžeme-li soudit nebo odmítáme-li soudit spravedlivě sebe sama?
Proto, Pane slávy, říkám, že ten, který v sobě nemá založeno Království nebeské ještě PŘED svou smrtí nebo Tvým příchodem, NEVEJDE dovnitř!! Protože nemá nic, co by přinesl. Jedinými výjimkami budou maličcí (Mat. 18:3) a z dospělých ti, kteří zemřou nebo budou nalezeni při Tvém příchodu v procesu hledání Království a jeho budování. Jinými slovy se to týká těch, kdo budou nalezeni na úzké cestě, nehledě na to, jak daleko na ní pokročili vpřed. Avšak každý, kdo úmyslně a svéhlavě nebo v nevědomosti (1.Kor. 14:38) stagnuje nebo odmítne růst a dospívat, vstoupit na úzkou cestu, být proměněn do Tvé podoby, hledat NEJPRVE Království nebeské ve svém vlastním srdci – NEVEJDE!
Není psáno, že MY VŠICHNI znovuzrození křesťané bychom měli být na stráži, pozorovat (bdít) a modlit se (Mk 13:37)? Co máme pozorovat? Co se máme modlit? Máme pozorovat (bdít a očekávat) Tvé pohyby, co říkáš, co radíš, co přikazuješ … co děláš v tuto hodinu, co neděláš, o čem nemluvíš a co nepřikazuješ … máme si hlídat, jak chodíme s ohledem na výše uvedené a zda vůbec chodíme. “Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám, a nyní i s pláčem pravím, že jsou nepřátelé kříže Kristova” (Filip. 3:18). Máme chodit tak, abychom byli shledáni hodni! Hodni Království (1.Tes. 2:12, 2.Tes. 1:5,11). A pak, pozorujíce Tebe, máme se modlit za sebe i jiné, aby jsi nás uschopnil chodit tak, jak to Ty vyžaduješ. Potom budeme nejen zpívat o starém hrubém kříži, ale také ho poneseme! A to všichni, protože zde nebude žádný ohled na osobu, ať už to budou proroci, exorcisté, činitelé zázraků nebo “zahřívači lavic” (Mat. 7:21-27, Luk. 12:37). Toto jsou důsledky individuálního růstu nebo stagnace.
Vím, Pane, zní to tak přísně, tak hořce, tak nekřesťansky. Ale pravda, podobně jako mince, má pro nás dvě strany: hořkou a sladkou. Přijmeme-li hořkou stranu, obdržíme také sladkou stranu. Odmítneme-li hořkou stranu, odmítneme tím i sladkou stranu. Což není dost jasně psáno, Pane, že kárání není příjemné, ale krušné (hořké), ale POZDĚJI (na druhé straně) přináší pokojné ovoce spravedlnosti těm, kteří jím byli vycvičeni? (Žid. 12:11).
Proto žádám všechny bratry a sestry, kteří Tebou byli obdarováni částečným viděním, slyšením, rozlišováním a porozuměním věcem Ducha, aby tyto vzácné schopnosti nepotlačovali, aby tyto drahocenné hřivny nepohřbili v hloubi svého srdce, ale aby se s nimi raději dali do podnikání, sdíleli a vyměňovali si je s dalšími obdarovanými bratry a sestrami a získali jimi nové hřivny …udržujte se v růstu, stále hledejte! (Mat. 25:16).
Nedovol, Pane, aby byli podvedeni a uvěřili tomu, že není žádná cesta, že nemohou nic dělat nebo že se nic nezmění. Tyto klamy nepocházejí z Tvého Ducha, protože On říká: “Nebo každý, kdo prosí, dostává; a kdo hledá, nalézá; a tomu, kdo klepe, bude otevříno” (Luk. 11:10). Dej, Pane, aby nikdo z těch bratří a sester nebyl jako hrobový kámen přikrývající pohřbené vzácné dary a schopnosti dané jim Tvým Duchem! Nedovol, aby někdo z nich umlčoval hlas svého ducha, svého svědomí. Ať raději nedbají na své emoce a myšlenky, ale naslouchají svému duchu. Ať překonají svůj strach, své pochybnosti, obavy, úzkosti, starosti, zmatky, zklamání a všechno ostatní, co jim stojí jako hora v cestě do Království!
Upřímně se modlím a prosím Tě, Pane slitování a milosti, aby jsi nám dal moudrost a smělost mluvit, oznamovat, svědčit, vyhlašovat … a uschopnil nás zaplatit za to požadovanou cenu. Prosím o to ve víře a ve Tvém mocném a Svatém Jménu! Amen.
Část 3 pokračování bude příští týden
brat Hanola
…