V E D E N Í  – Část 2 (Otevřený Dopis str. 61-64)

Tvé slovo je pravda, ale Tvé slovo je také: “… ostřejší nad meč na obě strany ostrý, a proniká až do rozdělení duše a ducha, do kloubů i morku v kostech, a rozeznává myšlenky i záměry srdce” (Žid. 4:12). V rukou pyšných, diplomatických, pokryteckých, nevěřících, bázlivých, samospravedlivých a arogantních křesťanů se Tvé slovo, dokonce i Tvé slovo, stává vražednou a nebezpečnou zbraní! Samotná písmena Tvého Písma mohou zabít!! (2.Kor. 3:6).

V rukou duchovních, obdarovaných milostmi Tvého Ducha, se Tvé slovo stává skalpelem v rukou zručného chirurga. Je tedy třeba si položit jednoduchou otázku: “Jaký druh ducha je v nás doopravdy???” Je důležité se zeptat: co mluvíme?, co píšeme?, co kážeme?, co učíme?, co děláme?, jak žijeme? Ale nejdůležitější otázka, kterou je třeba si položit, je: “Jaký druh DUCHA je v nás doopravdy???”

Je lépe si položit tuto velice důležitou otázku dříve než spálíme jeden druhého ohněm z nebe (Luk. 9:54-55).

Spravedlivý a milující Pane, opakuji svým bratřím: “Mluvím k vám jako k moudrým; rozsuzujte, co říkám. Nebudu posuzovat bratry, ale věci v nich. A tento soud je založen a bude založen jedině na Pánově milosti a zjeveních, jichž se mi dostalo.”

“Kdybych soudil či odsuzoval kteréhokoli bratra nebo sestru a ukazoval prstem, sám bych měl být odsouzen! Stejně tak, kdybych byl v tuto hodinu potichu a nemluvil v Pánově Jménu, měl bych být rovněž odsouzen! Proto slyšte má slova a pilně o nich uvažujte ve svých srdcích a myslích, a to kvůli Kristovi, Hlavě a kvůli Církvi, Jeho Tělu.”

 Během několika posledních let jsem se naučil mnoha věcem a mnoha lekcím. Dvě z nich se týkají vedení a jsou následující:

 (1) Není lehké vést druhé. Je snadné být veden nebo nedělat nic, zůstat nikým nebo nemít žádnou odpovědnost. Být pravým učitelem, pravým pastýřem, pravým prorokem, pravým evangelistou, pravým apoštolem …je vskutku velmi těžké. Tak těžké, že pokud nejsme povoláni Tebou a vyzbrojeni Tebou, je to naprosto nemožné! Ale i v případě, že jsme Tebou povoláni, je to stále těžké.

Každý OPRAVDOVÝ vedoucí je zvláštním terčem mocností temna, které se ho snaží zničit jakýmkoliv dostupným prostředkem. Nebo ho alespoň neutralizovat, zdiskreditovat, napadat jeho duši i tělo, izolovat ho, házet mu do cesty překážky, urážky, zesměšňovat ho, rozšiřovat o něm pomluvy, unavit ho … cokoliv.

 Kdyby křesťané byli ochotni přijmout od Tebe toto světlo a duchovní skutečnost, umožnilo by jim to zastavit vzájemné kritizování, odvetné slovní výpady, posměch, plané mluvení, totálně nespravedlivé soudy a odsuzování. Místo toho by byli schopni padnout na kolena a přimlouvat se za všechny PRAVÉ vedoucí, protože by také byli schopni rozeznat a uznat pravé vedoucí od falešných. (Neříkám, Pane, aby se přimlouvali za ty falešné).

Tak toto je první věc týkající se vedoucích, kterou jsem se v čas příhodný naučil. Ale skutečně žádného křesťana neobviňuji z nevědomosti v této oblasti, protože jsem byl sám nevědomý.

(2) Není snadné stát se vedoucím, který je úspěšný a plodný ve Tvých očích! Člověk může být skutečný, Tebou povolaný a posvěcený vedoucí, a přece zůstat po zbytek života neúspěšným a neplodným! Toto byl velmi bolestný fakt a pravda, bolestná skutečnost, které jsem se dlouho na vlastní kůži učil a doposud se ještě učím.

 Vím, Pane, že každý Tvůj moudrý služebník, ať už zcela neznámý nebo známý milionům, si občas alespoň ve svém srdci položí otázku, zda žně – pokud vůbec nějaké jsou – odpovídají vykonané setbě. To může jít tak daleko, že se na konci své kariéry otočí a chce vědět, zda vykonal pro Tebe vůbec něco cenného, zda to, co kázal a učil, byla skutečně Tvoje pravda, zda odvedená práce byla skutečně vykonaná ve Tvém Duchu. Zda ovoce jeho námahy Ti skutečně chutnalo nebo jsi ho vyplivl ze Tvých úst.

 Toto je druhá věc týkající se vedení, kterou jsem se naučil a doposud se učím. Skutečně však neobviňuji žádného neúspěšného a neplodného vedoucího, protože sám jsem byl neúspěšný a neplodný.

Milosrdný Pane, chválím Tě za Tvé milosrdenství a trpělivost s námi všemi. Chválím Tě za Tvoji bohatou milost a trpělivost ke všem těm, které jsi povolal a stále ještě povoláváš, aby budovali Tvé Tělo a stáli za Ním. Stejně tak Tě chválím za Tvoji zachovávající milost a trpělivost ke všem těm, které jsi povolal a stále ještě povoláváš, aby byli zabudováni do Tvého Těla a stáli v Něm.

Ale nyní, Pane, mluvím k těm, kteří byli Tebou povoláni, aby budovali Tvé Tělo, stavěli Tvůj Dům nebo rozšiřovali evangelium.

Psáno jest: “Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteří jej stavějí” (Ž. 127:1). Jak poznáme, kdy Ty stavíš a kdy se zbytečně namáháme? Podle ovoce! JENOM ovoce je důkazem všech věcí i všech lidí, včetně nás křesťanů! Nikdy jsi nám neřekl: “Poznáte je podle jejich přičinlivosti, podle jejich kázání, podle jejich horlivosti, podle jejich poznání, podle jejich učení, podle jejich moudrosti, podle jejich výmluvných argumentů, jejich šlechetných tužeb, podle růstu jejich náboženských podniků, podle jejich velkolepých plánů do budoucna, podle jejich úsměvů a kladných postojů …” A tak bych mohl pokračovat a pokračovat. Ale to jsi nikdy neřekl! Řekl jsi velmi jasně: “Poznáte je podle jejich ovoce” (Mat. 7:16). A tento Tvůj výrok není namířen jen proti falešným prorokům (Mat. 7:15), ale proti KTERÉMUKOLI vedoucímu nebo pracovníkovi, který Ti říká Pane, Pane! (Mat. 7:21-22). Falešní proroci v 15. verši nejsou pohané. Jsou to proroci Israele nebo proroci Církve, kteří mluví ze SVÉHO VLASTNÍHO rozumu a vyprávějí vize SVÉHO VLASTNÍHO srdce, zatímco Tvé rty, Pane, jsou zticha! (Jer. 23:16-36). “Proroci prorokují lživě a kněží (pastoři) panují skrze své (vlastní) moci a lid můj TO TAK MILUJE, a co učiníte na konec toho?” (Jer. 5:31). 

Tvé slovo se tedy týká také kněží a pastorů, kteří panují podle SVÝCH VLASTNÍCH pravidel, vlastního rozumu, ve vlastní síle, a Ty je prohlašuješ za stejné, jako jsou falešní proroci! A také je varuješ: “Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím ovce mé pastvy, říká Hospodin. Proto takto praví Hospodin, Bůh Israelský (a Bůh církve) o pastýřích, kteří pasou lid můj: Vy rozptylujete ovce mé (do množství denominací, sekt a sborů) a rozháníte je (z církví) a nenavštěvujete jich; hle, já navštívím vás se zlem, které vy sami provozujete, říká Hospodin” (Jer. 23:1-2).

Část 3 pokračování bude příští týden

brat Hanola

< Spoj na knihu Otevřený Dopis >