D O M Á C Í S P O L E Č E N S T V Í – (Otevřený Dopis str. 76-78)
Milovaný Pane, nyní se odvažuji přesunout se do oblasti vedení, kde by bylo možno napsat celé svazky knih a kde příležitosti pro nespravedlivé soudy bují jako plevel ve vlhkém údolí na jaře. Modlím se a důvěřuji Tvému Duchu – Duchu Hospodinovu, Duchu moudrosti a rozumnosti, Duchu rady a síly, Duchu umění a bázně Hospodinovy – že MNE UVEDE-PŘINUTÍ vyhlásit pravdu …podržíc mne mimo všechen plevel! Dej, Pane, ať všechno, co napíši, poslouží ke vzdělání a posvěcení Tvé Církve, jež je Tvoje Tělo a Tvoje plnost. Amen.
Zatím jsem se dotkl a popsal několik málo příkladů z denominační organizované církve. Nyní bych se chtěl přesunout a pojednat krátce o společenstvích (i domácích společenstvích), publikování a nakonec o šíření evangelia a misii elektronickými prostředky.
Církve v domech byly už od začátku křesťanství zcela běžné (Sk. 2:46,5:42, Filem. 2). Věřím, že nikdy nepřestaly a v dobách pronásledování a temna křesťanstva byly jediným světlem, jedinou nádobkou soli, jediným džbánem oleje, jediným ostatkem, který jsi měl na zemi.
Ty jsi vždy měl Tvůj ostatek, který se jako červená nit odvíjel bludištěm tmy, zkaženosti a smrti v tomto světě. I dnes jsou Tvým jediným ostatkem v zemích a místech, kde je Tvá Církev těžce pronásledována. V tzv. “svobodném světě” je tomu ovšem úplně jinak.
Mnoho domácích skupin a mnoho společenství, malých nebo velkých, bylo vytvořeno věřícími, kteří byli zklamáni svými “mateřskými loděmi”, a proto se od nich odrazili a vydali se na plavbu ve svých malých člunech. Vzhledem ke svým ambicím a hojnosti svobody následovali mnozí takoví křesťané hlasů svých neuspokojených tužeb, nebo též skvělých plánů a představ svých myslí a srdcí. Některé z těchto tužeb, plánů a představ byly podnětem k tomu, že pravé křesťanství BY MOHLO a MĚLO být praktikováno formou odlišnou od organizovaného náboženství. Mohlo – a stalo se!
Mnoho věřících nalezlo nové věci, nové svobody, nové pocity, nové doktríny, novou atmosféru, nové vztahy …ba i nové nadšení “ukázat světu, jak pravé Tělo Kristovo vypadá, pracuje a žije”.
A tak místo pětašedesátiletého holohlavého kanovníka z opatství v černém rouchu tady byl třicetiletý chlapík v džínsách a tričku jako váš “nadřízený” pastýř nebo starší. Hned od začátku si všichni tykali a oslovovali se jménem. Seděli se zkříženýma nohama někde v sadu pod stromem a měli památku večeře Páně se skutečným pšeničným chutným chlebem a sklenicí skutečného červeného vína. Místo aby tiše po několik hodin zahřívali lavice z tvrdého dřeva, seděli na trávníku a mluvili spolu, sdíleli se a diskutovali nějaké biblické nebo domácí záležitosti a problémy. Mohli se modlit, zpívat a uctívat Pána kdekoliv, kdykoliv a téměř za všech okolností a podmínek.
Vedoucí byli oddaní studiu Tvého Slova a studovali je spontánně. Vyprodukovali spoustu doktrín, které vydali tiskem nebo na kazetách. Společenství rostla jako houby po dešti, byla svolávána shromáždění svatých a po celé Severní Americe i dál byla rozsévána nová učení. Učení byla nová co do obsahu, stylu i vkusu.
Co do obsahu byla dobrodružná a pronikající do dříve zanedbávaných, opomíjených nebo obávaných oblastí. Co do stylu byla otevřenější, upřímnější a neodolatelnější. A co do vkusu okořeněná biblickým humorem a špetkou sarkasmu vůči těm, kdo by snad nepochopili jejich hodnotu a pravdu.
Vskutku věřím, Pane, že byly objeveny nové čerstvé formy otevřenějšího křesťanství a vyprodukovány nové hodnoty. Věřím, že bylo sešrotováno mnoho pokrytectví a obřadnosti, spolu s mnohou tradicí. Věřím však také dalšímu faktu, a ten bych chtěl opět zdůraznit červeným inkoustem: Přes všechny výše zmíněné novoty a změny – ČLOVĚK SE NEZMĚNIL!
Pýcha, obavy, žárlivost, pochybnosti, žádosti a mnohé jiné věci, které byly uloženy hluboko v srdci pečlivě upraveného mladého muže, když ještě byl v denominační církvi, ZŮSTALY v jeho srdci i v novém společenství!
Pravda, měl teď bratry a sestry, s nimiž mohl mluvit a sdílet se otevřeněji, zpívat nové písně, modlit se nové modlitby a uctívat Pána se slzami kanoucími po lících … v úžasném duševním nadšení. A přesto, srdce nevydalo svůj temný, jedovatý obsah!
Tato nová domácí společenství stejně tak jako staré tradiční organizované církve NEVYŘEŠILY problém Starého Člověka a Nového Člověka (Ef. 4:22-24).
Duše přitom mohla prožít úžasnou změnu, ale duchovní člověk zůstal nezměněný. Takže ani mnozí z těchto nových čerstvých vedoucích nepřišli na to, že cesta k Tobě Osobně, k živému Bohu, NENÍ jen skrze nové doktríny, jen skrze spoustu nových učení, skrze rozum a nové emoce …ba ani jen skrze NOVOU FORMU křesťanství, ani skrze nově nalezenou svobodu duše! Cesta k Tobě zůstává už od začátku stále stejná – skrze Ducha A Kříž, skrze Kříž A Ducha! JINÁ CESTA prostě NENÍ!
Tak jako je v organizované církvi velmi málo těch, kteří našli úzkou cestu a nyní po ní jdou, tak je i v domácích společenstvích málo těch, kdo ji našli a jdou po ní. Nicméně, Pane, věřím, že domácí společenství jsou výborným nástrojem k zachování toho, co křesťané už mají, aby se toho pevně drželi a nekazili se tak rychle jako se kazí organizovaná církev, a to právě proto, že v domácích společenstvích jsou si lidé mnohem bližší a navzájem soudržnější než v organizované církvi. Upřímně se modlím, Pane, aby drželi to, co mají. Nejvíce se však modlím a přimlouvám za vedoucí Tebou vytvořených domácích společenství, aby jim Tvůj mocný Duch ZABRÁNIL v bloudění a hřešení v duchu – protože důsledky se vždy přenášejí na všechny následovníky a škodí Tvému Tělu, ať už je Jeho forma jakákoli. Modlím se ve víře a chválím Tě za Tvé dílo na zemi. Amen.
brat Hanola
…