C Í R K E V – Část 4 (Otevřený Dopis str. 45-48)
Výše uvedené mne vede k třetí skutečnosti, o které je zde třeba pojednat, a ta je následující:
(C) Psáno jest: “Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli Otce mého, který je v nebesích.” (Mat. 7:21). Nikdy jsme nebyli učeni této pravdě, obsažené v tomto a následujících verších. A pokud se i někdo zeptal, dostal odpověď, že toto varování platí pro nekřesťany, možná pro “chudáky katolíky” apod. Naše temná mysl je skutečně schopná vymyslet jakoukoli směšnou doktrínu, pokud tato vyhovuje našim pocitům a uklidňuje naši bídnou duši. A tak, Pane, prostá pravda o nás je, že NIKDY nehledáme Tvou pravdu, ale vždy NAŠE sebeuspokojení!!!
Jsme vždy ochotni hledat, učit, kázat, psát, vysílat, ba i prorokovat to, co odsuzuje jiné – ale nikdy nehledáme, neučíme, nekážeme, nepíšeme, nevysíláme nebo neprorokujeme to, co odsuzuje nás! Kdybychom přišli upřímně k Tobě a zeptali se, Ty by jsi nám ukázal pravdu. Ukázal by jsi nám, že “žádný nemůže říci Pán Ježíš, jedině v Duchu svatém” (1.Kor. 12:3). Žádný pohan, ať už v katolickém nebo protestantském shromáždění, nikdy neměl Ducha svatého. Proto každý, kdo Ti říká: Pane, Pane, nemůže tak činit jinak než ve Tvém Duchu, tudíž musí být znovuzrozeným křesťanem. Nemůže to také být někdo z dětí Israele, leda by zároveň věřil v Krista Ježíše = Ješua = Spasení, jímž jsi Ty.
Ty by jsi nám ukázal, že žádný pohan nikdy nemohl vymítat démony, protože dokonce i démoni vědí, kdo jsme (Sk. 19:15), protože jejich dům by tím byl rozdělen a padl by (Mat. 12:26). Ukázal by jsi nám, že kdybychom četli dál Tvé evangelium podle Matouše, objevili bychom, že nejen Tví proroci, exorcisté a činitelé zázraků, ale i “synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tam bude pláč a skřípění zubů” (Mat. 8:12)! Je to tak?
Zde ani naše temná mysl nemůže jinak než uznat, že žádný pohan nikdy nebyl dítětem Království. Nicméně naše temná mysl rychle dodá, že tyto děti království jsou děti Israele a ne Církev! A že ti “mnozí, kteří přijdou od východu i západu …” ve verši 11. jsou bývalí pohané, kteří byli obráceni na křesťany. Tak nevím, milovaný Pane, zda se mám smát nebo plakat, protože naše křesťanské chození se na jedné straně zdá být tragédií, na druhé straně komedií. Takže my křesťané už od začátku nejsme děti Království, protože nejsme sémě Abrahamovo, že? A nejsme-li sémě Abrahamovo, potom Mat. 8:12 můžeme přeskočit a relaxovat, že? Teď bych ale skutečně rád věděl, zda nás Tvé Slovo v Gal. 3:29 překvapí příjemně nebo nepříjemně???
Milovaný Pane, když vidím křesťany chodit o berlích a nemohu je uzdravit, nechci jejich berle odhodit, aby nespadli a nepřestali chodit vůbec. Ale když vidím křesťany, jak si pochutnávají na jedu, chci křičet a řvát a sebrat jim ten pohár z jejich rukou, aby se neotrávili a nestali se paralytiky, politováníhodnými a bídnými, nadopovanými heroinem klamu.
Ale jak si mohu být jist tím, Pane, že můj hlas dosáhne ke správným uším, když je zde tolik hlasů, tolik falešných hlasů dunících a rezonujících zleva i zprava? A Tvé prosté ovečky nevědí, co poslouchat první, co číst první, co dělat první. Nicméně, Pane, udělám to, že nebudu křičet … budu šeptat tichým hlasem a tento šepot odevzdám Tvému Duchu, aby ho donesl tam, kam patří. Nebude to lidskou mocí, ani lidskou silou, ALE Tvým Duchem! Amen.
Ne každá spasená osoba, ne každý znovuzrozený křesťan vejde do Království nebeského, aby vládl s Ježíšem Kristem tisíc let (Zj. 20:4), ale jen ten, kdo činí vůli Otcovu. Jaká je pro nás vůle Otcova?
Hle, Vůle Otcova je dvojí:
(1) Poslat Svého Syna, Svého jediného Syna, aby vykonal a získal to, co nemohl vykonat a získat žádný člověk! Přemoci moci temna, zlomit moc Hříchu a Smrti a skrze Svou vlastní poslušnost, spravedlnost a oběť otevřít pro každou lidskou bytost cestu z věčného zatracení a Smrti do věčného Života.
Přesně toto vykonal Jeho jediný Syn Ježíš Kristus, a tím se stal Spasitelem lidstva. Toto je první část Nádherného Spasení, které vzniklo v Srdci a Mysli Boha Otce ještě PŘED stvořením lidstva (Ef. 1:4, 1.Petr. 1:19-20). Proto v této první části spasení žádný člověk nemá co říct; může ji pouze přijmout nebo odmítnout.
Ačkoliv tato první část spasení je nabídnuta a platí pro každou lidskou bytost, přesto Bůh Otec vybral Israel, jakožto lid Staré Smlouvy, a Církev, jakožto lid Nové Smlouvy, aby je v příhodný čas učinil JEDNÍM novým ČLOVĚKEM (Ef. 2:11-15), aby je tak učinil jednou rodinou s Ježíšem Kristem jako Hlavou a Bohem Otcem jako Hlavou Krista (Ef. 1:22, 1.Kor. 11:3).
(2) Aby získal (obdržel) tuto jednu rodinu, druhá část Jeho Vůle – druhá část Jeho Nádherného Spasení, přichází do popředí a je následující: Proměnit všechny, kdož byli zachráněni v první části spasení, do podoby Ježíše Krista, Jeho Syna (Řím. 8:29, Gal. 4:19).
Jaký je obraz Jeho Syna? “A ačkoli byl Syn Boží, učil se poslušnosti z věcí, které trpěl!” (Žid. 5:8). Jestliže se neučíme poslušnosti z utrpení, jímž musíme projít, pak NEJSME proměňováni do Jeho podoby. Jestliže nejsme kázněni, jsme bastardi a ne synové (Žid. 12:8).
“Syn sám od sebe nemůže nic činit.” (Jan. 5:19). Pokud ještě děláme všechno podle sebe, podle našeho názoru, naší moudrosti, našich pocitů, NEJSME proměňováni do Jeho podoby!
“… jsem tichý a pokorný srdcem …jho mé je pohodlné, a břímě mé je lehké” (Mat. 11:29-30). Nevíme-li, co je tichost, jsou-li naše srdce plná pýchy a arogance (nadutosti a domýšlivosti), pokrytectví, samospravedlnosti, sebeúcty a jiných nadutostí, NEJSME proměňováni do Jeho podoby! Jestliže druhým neodpouštíme a neponecháváme jim svobodu rozhodnutí nebo na ně klademe těžká břemena, NEJSME proměňováni do Jeho podoby!
“Já jsem ta cesta, i pravda i život” (Jan. 14:6). Pokud nikomu nemůžeme říci, aby nás následoval v našich šlépějích, abychom dosáhli Království, pokud se NESTÁVÁME pravdou, o které mluvíme, učíme, kážeme nebo ji publikujeme, jsme-li ještě jako suché kosti a mrtvi bez kapky živé vody (Jan. 7:38), NEJSME proměňováni do Jeho podoby!
Jestliže NEJSME proměňováni do Jeho podoby, NEČINÍME vůli Otcovu!!!
Nezáleží na našem chození do kostela, do nedělní školy nebo do sobotní školy, nezáleží na našem kázání, vyučování, duchovním poradenství, na naší sociální práci, našem programu návštěv, na našich seminářích, nekonečných křesťanských konferencích, nezáleží na jakýchkoli našich náboženských nebo sociálních činnostech! Jestliže NEJSME proměňováni do Jeho podoby, s výše uvedenými znaky a následujícím ovocem, pak NEČINÍME vůli Otcovu, jenž je v nebesích! A pokud tomu tak je, potom strávíme milénium (tisíciletí) MIMO Království nebeské!!! Je to dostatečně jednoduché?
Část 5 pokračování bude příští týden
brat Hanola
…