C Í R K E V  – Část 7 (Otevřený Dopis str. 54-58)

Pane, chci otevřít Tvou poslední korespondenci Tvé Církvi (2. a 3. kapitolu Zj.) a citovat z ní toto slovo: “Ten, kdo přemůže, ten bude oděn rouchem bílým; a já nevymažu jména jeho z Knihy života, ale vyznám jeho jméno před Otcem i před anděly jeho.” (Zj. 3:5). Nuže, toto slovo je ve Tvém dopisu církvi v Sardis. Nejcharakterističtějším rysem této církve je, že vyšli z temné Thyatiry poté, co od Tebe dostala světlo.

Thyatira je církev, která začala růst v Římě a pak se rozvětvila do Konstantinopole (Cařihradu) a Moskvy. Představuje “temný věk” dějin Církve. Ty jsi pak poslal Tvé světlo skrze Martina Luthera a další po něm, a kdokoli přijal toto světlo, byl oddělen od Thyatiry a připojen k Sardis – protestantismus v jeho dětském a mladém věku. A později jsi se Tvým světlem seslal s nebe život – proudy pozdního deště, aby vyrostla úroda země, kterou jsi tak trpělivě očekával (Jak. 5:7, Luk. 13:6-9). A každý, kdo přijal Tvůj déšť, byl oddělen od Sardis, od Thyatiry a od kohokoliv jiného a začal vytvářet (formovat) Filadelfii, jádro Tvé Nevěsty.

Tato církev jako jediná přijala korunu života (Zj. 3:11), to jest vstup do Království nebeského a právo kralovat tam s Tebou. (“Koruna” znamená též “vláda”.)

 A pak už jsi nic neučinil. Proč? Pozdní déšť je poslední, co přichází z nebe přede žněmi. Filadelfia je KONEČNÁ stanice. A přece, i z Filadelfie začala vyrůstat nová větev – Laodicea. Kdo je v Laodicei, Pane? Každý, kdo přijal pozdní déšť, ale místo aby vyprodukoval ovoce Ducha, nafoukl se, stal se pyšným, samospravedlivým, pokryteckým, arogantním, odmítajícím pokání. Každý takový byl oddělen od Filadelfie a spadl do Laodicee.

Laodicea je pokrytecký, samospravedlivý, diplomatický, pyšný, arogantní a nekající se výhonek, který vyrostl z Filadelfie! To je také důvod, proč jsi Tvůj dopis adresoval andělovi – poslovi – církve Laodiceanů a ne V Laodicei (Zj. 3:14).

Kromě toho, opět, tito křesťané se stali slepí a nazí (Zj. 3:17). To znamená, že ztratili světlo a roucho spravedlivosti Filadelfie …a s tím ztratili také korunu Filadelfie. Není divu, Pane, že stojíš u dveří Laodicee ZVENČÍ a tlučeš (Zj. 3:20). Protože Ty opravdu nemůžeš být uvnitř srdce a večeřet a mít obecenství s pyšnými a arogantními a zároveň se postavit proti nim! Neboť je psáno, že “Bůh se staví proti pyšným” (1.Petr. 5:5).

 Co teď říci, Pane? Mohu zakončit jednoduchým, ale pravdivým způsobem? Prosím, pomoz mi udělat to tak. Děkuji Ti.

 Sardám a Laodicei je přikázáno, aby činili pokání! To znamená, že my, synové a dcery nejvyššího Boha, jsme docela SCHOPNI nesprávně použít, zneužít nebo opomenout či zanedbat Tvé světlo (Sardis) a Tvůj déšť – dary a požehnání od Ducha svatého (Laodicea). To dále znamená, že Tvé světlo a Tvůj déšť, dary a požehnání, s sebou nesou “nebezpečí”, že odhalí náš SKUTEČNÝ stav, naši SKUTEČNOU povahu, naše SKUTEČNÉ okolnosti, nebo tento proces urychlí.

 Nechť si všichni “protestantští” bratři a sestry povšimnou, že ze všech protestantů v Sardis si jen několik podrželo světlo, kterého se jim dostalo a udrželi své roucho (spravedlnost) neposkvrněné! Jen oni se budou procházet s Tebou – ve Tvém a jejich Království – protože JSOU toho HODNI!! (Zj. 3:4). Ostatní budou ve vnějších temnotách po tisíc let. Budou vzkříšeni při posledním vzkříšení a objeví se u soudu před Velkým Bílým Trůnem.

Všichni z nich, kteří zvítězí (budou činit pokání a činit všechno to, co měli činit před tisíciletým Královstvím), obdrží rovněž bílé roucho spravedlnosti a tak vstoupí do nového Jerusaléma. Všichni ti, kdož budou NADÁLE ODMÍTAT ČINIT POKÁNÍ, kdož budou NADÁLE VZDOROVAT Tvému světlu, vytvoří pancíř okolo kořenů své hříšnosti – pýchy, žárlivosti, samospravedlnosti, arogance, pokrytectví – okolo kořenů, které světlo ODHALÍ a tak připraví ke zničení.

To jsou ti, kteří chodí ve šlépějích Jidáše Iškariotského – synové a dcery zatracení! Jejich jména budou vymazána z Knihy života. Protože v sobě svévolně podrželi a milovali svoji tmu a kořeny zla a hříšnosti, a protože u Posledního Soudu musí být SOUZEN, odsouzen a zničen VŠECHEN hřích a zlo – musí být souzeni, odsouzeni a zničeni spolu s ním.

 Opakuji, že ve Tvém slově je striktně vyhlášeno, že do Nového Stvoření, do Nového Jerusaléma, Nové Země a Nového Nebe “… nevejde nic poskvrňujícího, aneb působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteří jsou zapsáni v knize života Beránkova.” (Zj. 21:27).

 A jak to bude s Laodiceou? Může být někdo z této církve vymazán z Knihy života? Dovol mi říci … dovol mi křičet … dovol mi ŘVÁT jako lev do uší všech mých hluchých bratří a sester: KAŽDÝ KŘESŤAN Z KAŽDÉ CÍRKVE MUSÍ ZVÍTĚZIT (PŘEMOCI) a tak obdržet roucho spravedlnosti, a to dříve nebo později!!!

Buď to člověk udělá předtím než nastane Tvůj druhý soud, tj. než nastane tisícileté Království, NEBO než nastane Poslední Soud! Každý jiný bude vymazán! Není to tak, Pane?

Jistěže to tak není v myslích nesčetných křesťanů, a to i těch upřímných a oddaných Pánu. Říkají totiž, že poté co zemřeme je náš stav “fixován”, nemůžeme už nic k vykonaným skutkům “přičinit” (přidat), ani nemůžeme nic “odčinit”. Někteří se dokonce domnívají, že po své smrti spíme. Ale pokud je tomu tak, proč jsi kázal evangelium mrtvým??? (1.Petr 3:18-19 a 4:6). Mohou mi tito bratři skutečně říci proč? Mluvil by Boží Syn k někomu, kdo spí? Přinesl by dobrou zprávu někomu, kdo by z toho nemohl mít žádný užitek? Dej, ať se všichni, kdo skutečně milují Tvoji pravdu a Tvé cesty, pozastaví a meditují o těchto věcech; a pak ať čtou dál.

 Tvůj Duch nemluví jen k Sardám – když přijde na verš, v němž v každém ze sedmi dopisů oslovuje přemožitele, vždy tomuto verši bezprostředně předcházejí nebo po něm následují tato slova: “… co Duch praví církvím“. Církvím, ne jedné církvi – VŠEM sedmi církvím! Jinak by Tvé slovo v Mat. 22:11-14 nemělo žádný význam. Stejně tak by neměla žádný význam Tvá varování v Žid. 6:4-6, Jan 15:2 a 6, Luk. 17:32 a v Mk 10:15! Bezvýznamné by bylo také Tvé slovo v 1.Petr. 4:12, ve všech Tvých podobenstvích o Království nebeském a v mnoha jiných oddílech Písma. 

Převelice milovaný Pane Ježíši Kriste, přicházím k Tobě právě teď na mých kolenou a děkuji Ti za všechno. Neboť všechno bylo stvořeno Tebou, uspořádáno Tebou a všechno Tě poslouchá. Církev, která je Tvé Tělo, Tvoje plnost, byla stvořena Tebou a pro Tebe a bude Tě ve všem poslouchat, i když Tě doposud NEPOSLOUCHALA. Všechny úmysly Tvého srdce a mysli se uskuteční. Každé slovo, které přišlo, přichází nebo ještě přijde z Tvých úst, ať psané nebo mluvené, se uskuteční.

 Ty jsi řekl: “Mnoho je povolaných, ale málo vyvolených” (Mat. 22:14). Mnozí jsou povolaní do Království nebeského, totiž všichni křesťané jsou povolaní do Království nebeského – ale málo je vybráno, aby vešli a vládli (Mat. 22:1-10). Znovu jsi to potvrdil, když jsi popsal Tvoji Nevěstu. Jenom nevěsta nese jméno ženicha, jak je psáno ve Zj. 3:12.

A Tvá Nevěsta má jen “nevelikou moc”, což znamená “malý počet” (Zj. 3:8). Skutečně máme jen malou sílu. Ty nás však vysvobodíš z hodiny pokušení, z velkého soužení, které přichází na celý svět (Zj. 3:10). Vysvobodíš nás tím, že zničíš naši pýchu, žárlivost, strachy, nevěru a nevíru, samospravedlnost, aroganci, pokrytectví a veškerou vysokomyslnost a zlo uvnitř nás – a to skrze trestání a milost. Ale Den Páně, Veliké Soužení, přijde na KAŽDÉHO, pohana, Israelitu nebo křesťana, který zůstane pyšný a arogantní …a na každého, pohana, Israelitu nebo křesťana, který se povyšuje; a bude ponížen! (viz Iz. 2:12).

 A Sion bude vykoupen soudem a jeho konvertité (obrácení) spravedlností (Iz. 1:27). Ano, i Sion, Svatá Hora Boží, sídlo Boha, Nový Jerusalém, bude úplně vykoupen trojím soudem – všemi třemi Soudy.

Děkuji Ti, Pane, na jedné straně za Tvoji lásku a milost, na druhé straně za Tvoji spravedlnost a soudy. Děkuji ti za to, že nás vedeš a povzbuzuješ k tomu, abychom SOUDILI SAMI SEBE NYNÍ, a tak se vyhnuli budoucím soudům.

Děkuji Ti za Tvoji druhou soudnou stolici, kde bude s hrůznou jasností ukázána absolutní nutnost soudit veškeré zlo, všechnu nespravedlnost a nesvatost vně nás i v nás, a také se ukáže cena, kterou je třeba za tento soud zaplatit. Avšak jaká zvláštní, dodatečná milost, že dáváš svým neposlušným dětem dalších tisíc let, aby pochopili, uvěřili a splnili požadavky Tvého druhého soudu!

Ze stejné příčiny zde opakuji, že Ty jsi kázal Tvé evangelium těm, kteří zemřeli před Kalvárií, aby: “… byli souzeni jako jsou souzeni lidé v těle, ale aby byli živi podle Boha (a Jeho vůle) v duchu“!! (1.Petr. 4:6).

 Kdy vůbec přestane Tvoje milost, Pane? Nikdy nepřestane, ale Tvoje spravedlnost bude plně udělena a dokonána při Posledním Soudu.

 Jsem stále ještě na kolenou, Pane, a prosím, abychom nezůstali jen u toho, že se narodíme do Tvé rodiny a porosteme ve Tvé milosti, ale abychom byli vysvobozeni od VŠEHO zla, vně A TAKÉ uvnitř nás, a tak proměněni do Tvé Svaté Podoby (Obrazu)! Abychom Tě tak mohli přijmout a být Tebou přijati při Tvém příchodu … kralovat s Tebou v našem Království nebeském. Nejprve po dobu jednoho tisíce let a potom navěky věkův. Amen.

brat Hanola

< Spoj na knihu Otevřený Dopis >