V E D E N Í – Část 6 (Otevřený Dopis str. 72-75)
Pak zde byl ještě další pastor z další denominace, kterého jsi přivedl mezi nás a on se stal dalším drahým bratrem. Miloval jsem ho od začátku a děkuji Ti, Pane, že moje láska k němu byla také nezávislá na jeho výkonech. Rád to říkám, protože pokud by Tvoje láska závisela na mých výkonech, byl bych býval nenáviděn, odsouzen a opuštěn od samého začátku! Ale Ty jsi nás miloval ještě když jsme byli hříšníci a Tví nepřátelé, kteří se rouhali Tvému jménu a plivali Ti do obličeje! To je Tvoje láska – a to je ta láska, kterou jsem nyní schopen milovat tohoto drahého bratra. Je to úžasné, daleko mimo rozsah naší logiky a chápání – a jistě mimo naše schopnosti.
Pokud jde o pýchu, žárlivost, obavy a pochybnosti, není tento bratr žádnou výjimkou. (Už jsem se zmínil o tom, že jsme VŠICHNI bez rozdílu začali jako uzlíček marnosti, skrznaskrz zkažený a zde nebyl ohled na osoby!). Ale nenašel jsem v něm žádnou aroganci, žádnou zlomyslnost, žádný vztek, žádnou zjevnou touhu získat postavení nebo slávu. Spíš jsem u něho zjistil žárlivost a hluboké obavy, také neznalost, lidskou dobrotu, nevinnou slepotu a naivitu (podobnou jako jsem měl já), něžné srdce a tvárnost – než se jeho srdce začalo zatvrzovat. Horlivě a odhodlaně plnil své pastýřské povolání ve své vlastní laskavosti, vlastní lásce a mírnosti.
Neumí “ublížit mouše”, je-li zahnán do úzkých, použije spíš křesťanskou diplomacii než jedovatý šíp arogance. V jeho okolí jsou však nádoby, které jsou toulci obsahujícími takové šípy. V jeho okolí jsou mocnosti, které dohlížejí na to, aby se neutrhl … a neopustil jejich tradice, plány, touhy a jejich vůli.
Ale moje víra je jednoduchá, Pane, a to taková: Pokud jsi ho povolal mnohem vyšším povoláním než odpovídá jeho současnému stavu, on prorazí a naplní Tvůj záměr a Tvé povolání, i kdyby měl několik let jít pouští. Pokud není povolán, žádný člověk ho ani o centimetr nepostrčí dopředu. Pane, věřím, že jsi ho povolal! Věřím tomu v duchu vzdor vnějším znakům a faktům. Jedním vnějším faktem je, že odmítl Tvé slovo k němu a jeho sboru.
V jeho sboru je jeden starší, který je tak pyšný, že celá církev to ví. On ale sedí na pódiu, modlí se teatrální modlitby a prorokuje s velmi vážnou tváří, jako bys mu doopravdy dal slovo. Věří, že je hluboce duchovní …a pastor i církev věří, že Ty mluvíš skrze něho – pýcha, nepýcha. Což si nikdy neuvědomili, že Ty NIKDY nic nezjevíš tomu, proti komu se stavíš? (Jak. 4:6). Což si dosud neuvědomili, že trocha kvasu nakvašuje celé těsto? (Gal. 5:9).
Říkám, Pane, že je-li v této církvi někdo skutečně citlivý na Tvého Ducha, musí být “službou” tohoto staršího vždy pohoršen. Pokud ho jeho bratři v církvi nepřivedou k poznání pravdy o sobě samém, k pokání a odvrácení se od své hrozné pýchy a arogance, tento nešťastný muž je v nebezpečí zahynutí! Počet však bude vyžádán z rukou těch, kdo léta viděli a věděli, ale nic neučinili!
V této církvi je jeden další starší, který se těší všeobecné úctě, je oddaný Tobě, službě a používání darů Tvého Ducha. Není mojí věcí posuzovat, kdy skrze něho mluvíš a kdy nemluvíš. Ale říkám, Pane, že by jsi ho mohl udělat skutečně plodným, pokud by byl zbaven hlavně své citlivosti, která je z tělesnosti.
Jistě, každý máme jinou povahu. Někteří mluví tiše, jiní hlasitě, někteří mluví se sklopeným pohledem, jiní s pohledem upřeným do vašich očí, někteří mluví směle, jiní plaše, někteří jsou výřeční, jiní nemohou najít správná slova a někteří nemluví vůbec. Někteří jsou hluční, jiní tiší. Někteří poskakují okolo, jiní zůstávají sedět, omezeni svými pravidly etikety.
Nesoudím různé povahy různých věřících. V této kapitole soudím VĚCI ve vedení (a v komukoliv jiném, včetně mne), které stojí proti TOBĚ, proti TVÉ mysli a které drásají TVÉ srdce; věci, které strhávají Tvé služebníky do bláta a zastavují je, které omezují jejich službu a činí je neplodnými! Soudím věci, které ochromují TVÉ Tělo a dělají TVOU Církev terčem posměchu světa a ďábla.
Musím přiznat, že jsem tohoto milovaného bratra a staršího soudil předtím nespravedlivě. Omluvil jsem se mu před celým shromážděním, tak jak jsi mi to přikázal. Nyní však tomuto bratru říkám na Tvém místě: “Zdá se, že začínáš správně a že po určitou dobu i správně pokračuješ …a pak začínáš scházet z cesty a bořit se do bláta … až se úplně zastavíš. Když člověk začne klidným tenorem, a asi od poloviny poselství, modlitby nebo proroctví vříská nesrozumitelným sopránem, takže nikdo nerozumí, co je řečeno, nepokazil vše, co dobře začal? Je tím církev vzdělávána, omráčena nebo ohlušena? Což nebudeš u Pána milosti hledat vysvobození? Protože tím není živena a uspokojena církev – ale tvá citová rozkoš!
Prosím Pána milosti, abys u Něho hledal vysvobození a prosím a přimlouvám se, aby jsi přinesl mnoho ovoce Jemu i shromáždění! Amen.”
Je zde ještě další slovo k vedení i celému sboru, ne však ode mne, ale od samého Pána. Je to toto slovo:
“Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Israelském, když nebe zavříno bylo za tři léta a za šest měsíců, a když byl hlad veliký po vší zemi. Však Eliáš k žádné z nich nebyl poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
A mnoho malomocných bylo v lidu Israelském za Elizea proroka, a však žádný z nich nebyl očištěn, než Náman Syrský.
A mnoho shromáždění je v církvi ve vašem velkém městě v těchto posledních dnech, avšak Můj služebník nebyl poslán k žádnému z nich než toliko k vám – kteří jste jako vdova v době hladu a jako malomocný, i když ctihodný a chrabrý. Byl poslán, aby s vámi bydlel, aby mouky ve džbánu neubylo a ta trocha oleje v láhvi nedošla než přijdu; a také abyste byli očištěni od svého malomocenství.
Vy jste však neposlouchali Můj hlas, ani jste neposlechli Mé rady a ani jste nenásledovali příklad, který jsem vám třikrát dal.
Proto pravím vám, kdo nebude rychle činit pokání, dojde mouka v jeho džbánu a vyschne olej v jeho láhvi a on zůstane malomocný až do Mého příchodu, neboť tak jsem promluvil.”
A mému milovanému bratrovi, pastorovi církve, říkám: “Nenašel jsem v tobě žádnou vrozenou touhu získat postavení nebo slávu. Proto jsi musel být UVRŽEN do vysokého postavení v záři reflektorů, a to dokonce skrze proroctví, skrze které jsi tam byl postaven …aby jsi byl nafouklý a oddělený! Ale to NEBYLO od Pána Nebes a Země! Běda těm, kdo házejí kameny úrazu pod nohy upřímných služebníků Pána Boha Jehovy!”
V tom sboru jsou ještě další vedoucí a věci, které jsi mi ukázal, Pane, ale už o tom nebudu psát. Pro jejich odmítnutí jsem mezi nimi nemohl zůstat a Ty jsi mne vyvedl. Jak jsem si přál, abych jim mohl sloužit Tvojí pravdou a životem … a pomoci jim najít úzkou cestu do Království nebeského (Ty to víš, Pane), ale nechtěli.
Přesto doufám, Pane, že tam jsou nebo budou Přemožitelé, jakož i v mnoha jiných sborech a místech. Přemožitelé, kteří jednoho dne, a to už brzy, přestanou hrát pro vlastní sebeuspokojení své náboženské hry a začnou SLYŠET a POSLOUCHAT Tvůj hlas. A kteří si také uvědomí, že Ty nikdy nemluvíš nadarmo, a že pravá moudrost je být v bázni před Tebou a dbát na Tvá varování!!!
Ale chce-li kdo zůstat neposlušný a nevědoucí a nedbalý – ať je neposlušný, nevědoucí a nedbalý (1.Kor. 14:38).
brat Hanola
…